Právní nástroje Policie ČR v případech domácího násilí
Úkoly stanovené Policii ČR mohou být realizovány v souladu s Ústavou a Listinou základních práv a svobod (ústavní zákony č. 1 a 2 / 1993 Sb.) pouze prostřednictvím taxativně stanovených oprávnění, která jsou obsažena zejména v následujících zákonech.
1) zákon č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů
Oprávnění požadovat za stanovených podmínek vysvětlení od osob (§ 12). Za tímto účelem může být osoba vyzvána, aby se dostavila ve stanovený čas na stanovené místo. Výjimku však tvoří případy, kdy by osoba mohla sobě nebo osobě blízké způsobit nebezpečí postihu za trestný čin nebo přestupek, tedy v naprosté většině případů domácího násilí.
Oprávnění požadovat za stanovených podmínek prokázání totožnosti (§ 13).
Oprávnění zajistit (tzn. omezit na osobní svobodě max. na 24 hodin) osobu, která např.
- svým jednáním bezprostředně ohrožuje svůj život anebo život nebo zdraví jiných osob nebo majetek, či
- byla přistižena při jednání, které má znaky přestupku, je-li důvodná obava, že bude v protiprávním jednání pokračovat, anebo bude mařit řádné objasnění věci,
Osoba zajištěná může být po převezení na policejní útvar umístěna do policejní cely.
Toto ustanovení je velice významné z hlediska okamžitého zastavení páchání fyzického násilí na oběti, avšak bylo by mylné se domnívat, že může problém domácího násilí vyřešit. Pachatel může být na osobní svobodě omezen pouze po nezbytně dlouhou dobu, jejíž stanovení však může být problematické.
Oprávnění otevřít byt nebo jiný uzavřený prostor v případě, kdy je dána důvodná obava, že je ohrožen život či zdraví osoby, nebo hrozí větší škoda na majetku (tzn. nad 50.000,- Kč). Do tohoto prostoru je následně oprávněn policista vstoupit a provést potřebné služební zákroky či úkony k odvrácení bezprostředního nebezpečí.
- V praxi je využití tohoto ustanovení problematické zejména kvůli následného prokázání důvodnosti zákroku (skutečného ohrožení osoby), zejména za situace, kdy následně shodně oběť i agresor uvádějí, že ke vstupu do obydlí nebyl dán důvod. Proto se policisté často bojí svého oprávnění využívat v plné míře s ohledem na možnost regresního vymáhání škody. Krom toho je po násilném vniknutí do bytu Policie ČR povinna učinit opatření, aby do bytu nemohla vniknout jiná osoba, což může být dosti problematické.
Oprávnění použít k překonání odporu agresora donucovací prostředky nebo v krajním případě služební zbraně. Tyto možnosti přicházejí do úvahy pouze tehdy, pokud by agresor v přítomnosti policistů pokračoval i přes výzvu ve svém násilném jednání nebo kladl odpor při omezování osobní svobody.
2) zákon č. 37/1989 Sb., o ochraně před alkoholismem a jinými toxikomániemi
Oprávnění vyzvat osobu ohrožující život či zdraví sebe nebo jiných osob, majetek nebo veřejný pořádek, aby se podrobila vyšetření, zda je ovlivněna alkoholem nebo návykovou látkou. V případě pozitivního výsledku může být taková osoba umístěna do protialkoholní záchytné stanice. Toto oprávnění je významné s ohledem na častou eskalaci násilí právě pod vlivem alkoholu.
3) zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů (dále jen TZ)
Trestné činy páchané v souvislosti s domácím násilím byly již výše uvedeny. Pokud se jedná o § 215a účinný od 1. 6. 2004, je jeho znění následující:
§ 215a
Týrání osoby žijící ve společně obývaném bytě nebo domě
(1) Kdo týrá osobu blízkou nebo jinou osobu žijící s ním ve společně obývaném bytě nebo domě, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta.
(2) Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán,
a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 zvlášť surovým způsobem nebo na více osobách, nebo
b) pokračuje-li v páchání takového činu po delší dobu.
Z hlediska dalších ustanovení významných pro činnost Policie ČR v boji s domácím násilím jsou významné zejména trestné činy nepřekažení a neoznámení trestného činu dle § 167 a § 168 TZ. Tohoto trestného činu se dopustí ten, kdo za stanovených podmínek nepřekazí či neoznámí zde vyjmenované trestné činy, mezi které bohužel § 215a nepatří, avšak patří sem např. § 215 (týrání svěřené osoby), ke kterému dochází často v rámci páchání domácího násilí.
Krom stanovení trestných činů však je trestní zákon významný i z důvodu výčtu trestů, které je možné za trestné činy uložit. U domácího násilí půjde zejména o ne/podmíněný trest odnětí svobody.
Trestní zákon umožňuje v případě podmíněného upuštění od potrestání nebo v případě podmíněného trestu odnětí svobody stanovit pachateli přiměřená omezení a povinnosti směřující k tomu, aby vedl řádný život. Tato omezení mohou např. spočívat v zákazu požívání alkoholických nápojů.
Zároveň je významná možnost stanovit nad pachatelem dle § 26a dohled, který vykonává pracovník Probační a mediační služby.
4) zákon č. 141/1961 Sb., trestní řád, ve znění pozdějších předpisů
Tato norma upravuje trestní řízení a je významná zejména z hlediska postupu policejního orgánu při odhalování, prověřování a vyšetřování trestného činu. Za významná lze považovat zejména následující ustanovení:
• § 2 odst. 4: Jestliže tento zákon nestanoví něco jiného, postupují orgány činné v trestním řízení z úřední povinnosti.
• § 2 odst. 5: Povinnost prověřovat skutečnosti svědčící ve prospěch i v neprospěch podezřelého.
• § 2 odst. 7: Všechny orgány činné v trestním řízení spolupracují se zájmovými sdruženími občanů a využívají jejich výchovného působení.
• § 11 odst. 1 písm. i): Nepřípustnost trestního stíhání, je-li podmíněno souhlasem poškozeného a souhlas nebyl dán nebo byl vzat zpět.
- Trestné činy, jejichž trestní stíhání je podmíněno souhlasem poškozeného, jedná-li se o osobu blízkou, jsou upraveny v § 163 a spadá sem i řada trestných činů páchaných v rámci domácího násilí (např. § 197a, § 221, § 231, § 235, § 283 a řada dalších). Nespadá sem však právě s ohledem na charakter domácího násilí právě trestný čin týrání osoby ve společně obývaném bytě nebo domě, což umožňuje policejním orgánům zahájit vyšetřování proti pachateli i v případě, kdy s tím samotný poškozený (oběť) nesouhlasí.
- souhlasu poškozeného s trestním stíháním však není zapotřebí v následujících případech
a) byla takovým činem způsobena smrt,
b) poškozený není schopen dát souhlas pro duševní chorobu nebo poruchu, pro kterou byl zbaven způsobilosti k právním úkonům, nebo pro kterou byla jeho způsobilost k právním úkonům omezena
c) poškozeným je osoba mladší 15 let,
d) z okolností je zřejmé, že souhlas nebyl dán nebo byl vzat zpět v tísni vyvolané výhrůžkami, nátlakem, závislostí nebo podřízeností.
Zejména poslední možnost bude u domácího násilí často využitelná (nikoliv však u trestného činu dle § 215a, kde - jak bylo uvedeno - není souhlasu s trestním stíháním zapotřebí).
• § 43 a násl.: Poškozený má možnost v rámci trestního řízení uplatňovat nárok na náhradu škody, pokud mu byla trestným činem ublíženo na zdraví, způsobena majetková, morální nebo jiná škoda.
• § 44a: Shledá-li orgán činný v trestním řízení, že poškozenému nebo svědkovi hrozí nebezpečí v souvislosti s pobytem obviněného nebo odsouzeného na svobodě, poučí poškozeného nebo svědka o možnosti žádat informace o tom, že obviněný byl propuštěn z vazby nebo z ní uprchl, nebo odsouzený byl propuštěn z výkonu trestu odnětí svobody nebo z něj uprchl.
• § 67 a násl. upravuje vzetí obviněného do vazby. Tato možnost je vázána na řadu podmínek, které mohou být i v případě domácího násilí splněny. Délka trvání vazby je závislá na spáchaném trestném činu (resp. délce hrozícího nepodmíněného trestu odnětí svobody). Důvody vazby musí spočívat v důvodné obavě, že obviněný
a) uprchne nebo se bude skrývat, aby se tak trestnímu stíhání nebo trestu vyhnul, zejména nelze-li jeho totožnost hned zjistit, nemá-li stálé bydliště anebo hrozí-li mu vysoký trest,
b) bude působit na dosud nevyslechnuté svědky nebo spoluobviněné nebo jinak mařit objasňování skutečností závažných pro trestní stíhání, nebo
c) bude opakovat trestnou činnost, pro niž je stíhán, dokoná trestný čin, o který se pokusil, nebo vykoná trestný čin, který připravoval nebo kterým hrozil.
O uvalení vazby rozhoduje soudce na návrh státního zástupce.
• § 76 - zadržení osoby podezřelé ze spáchání trestného činu je jednou z forem omezení osobní svobody. Je možné pouze v případě, kdy je dán některý z důvodu vazby, a může být realizováno v případě, kdy je pachatel přistižen při trestném činu nebo bezprostředně poté. Omezení osobní svobody může trvat však nejvýše 48 hodin. Do této doby musí být podán soudu návrh na uvalení vazby nebo být osoba propuštěna. Soud má následně dalších 24 hodin na to, aby rozhodl o umístění do vazby nebo propuštění.
• § 78 a násl. - vydání a odnětí věci se uplatní zejména tehdy, pokud bylo použito této věci ke spáchání trestného činu nebo může být důležitá pro účely trestního řízení (zejména jako důkaz).
• § 97 - každý je povinen na předvolání se dostavit a vypovídat jako svědek o tom, co je mu známo o trestném činu a o pachateli nebo o okolnostech důležitých pro trestní řízení.
• § 100 - právo odepřít výpověď má však osoba blízká, což prakticky vždy oběť vůči pachateli bude. Tímto způsobem může být podstatným způsobem ztížena policejnímu orgánu jeho pozice při prokazování domácího násilí, protože další svědci zpravidla nebývají početní.
• § 105 - přibrání znalce bude u případů domácího násilí velice významným prostředkem a je často využíváno ke zjištění psychického stavu oběti a jejího vztahu k agresorovi. Nejčastěji se bude jednak o znalce z oblasti psychologie a psychiatrie. Znalec zpracovává pro účely trestního řízení posudek, v jednodušších případech odborné vyjádření a může být i vyslechnut při hlavním líčení. Vyšetření duševního stavu pachatele dle § 116 může být též významné pro účely stanovení jeho vztahu k oběti a vhodnosti jednotlivých alternativ nepodmíněného trestu odnětí svobody.
• § 114 - prohlídka těla - prohlídce těla je povinen se podrobit každý, je-li nezbytně třeba zjistit, zda jsou na jeho těle stopy nebo následky trestného činu. V souvislosti s domácím násilím bude zejména důležité zadokumentovat opticky viditelné následky fyzických útoků agresora. Jako důkaz mohou být následně u soudu použity též lékařské zprávy o těchto i starších zraněních a době potřebné k jejich léčení.
• § 158 odst. 6 - policejní orgán je oprávněn vyzvat osobu, aby se dostavila k podání vysvětlení ve stanovené době na určené místo; v řízení o zvlášť závažném trestném činu je osoba povinna výzvě vyhovět ihned.
Fáze trestního řízení dle trestního řádu
odhalení/oznámení TČ - prověřování TČ - vyšetřování TČ - návrh na podání obžaloby- podání obžaloby - (předběžné projednání obžaloby) - hlavní líčení - (odvolací řízení) - výkon trestu
5) zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů
- informace týkající se Policie ČR ve vztahu k přestupkům - viz. výše
- řízení o přestupku - viz. prezentace Odboru vnitřních věcí MMB
V.) Možnosti Policie ČR v případech domácího násilí
Jak plyne ze shora uvedeného, bude postup Policie ČR závislý na typu a závažnosti jednání, označovaného souhrnně jako domácí násilí.
1) jestliže domácí násilí nedosahuje intenzity přestupku či trestného činu
Policie ČR jakožto represivní složka v těchto případech není věcně kompetentní k řešení situace mezi osobami, avšak může odkázat na pomáhající instituce, jako např. občanské, manželské a psychologické poradny či azylové domy. Za tímto účelem byli policisté (zejména pak policisté hlídkové služby) vybaveni kartičkami poskytnutými Odborem zdravotnictví MMB, jež obsahují kontakty na instituce, na které se může oběť domácího násilí obrátit.
2) jestliže domácí násilí dosahuje intenzity přestupku
V případě domácího násilí může dojít zejména ke spáchání následujících přestupků:
§ 49 odst. 1 písm. a) - ublížení na cti
§ 49 odst. 1 písm. c) - úmyslné narušení občanského soužití vyhrožováním újmou na zdraví, drobným ublížením na zdraví, nepravdivým obviněním z přestupku, schválnostmi nebo jiným hrubým jednáním
§ 50 písm. a) - úmyslné způsobení škodu na cizím majetku krádeží, zpronevěrou, podvodem nebo zničením či poškozením
§ 50 písm. b) - úmyslné neoprávněné užívání cizího majetku
Úloha Policie ČR ve vztahu k přestupkové agendě za současné právní situace spočívá zejména v následujících oblastech:
• blokové řešení přestupků (§ 84 a násl. PZ)
V případě řady přestupků (včetně přestupků proti občanskému soužití a majetku) může policista přestupek vyřešit na místě uložením blokové pokuty, jejíž výše je závislá na spáchaném přestupku. Uložení blokové pokuty je však podmíněno splněním následujících podmínek
- přestupek je spolehlivě zjištěn
- nepostačuje domluva
- obviněný z přestupku je ochoten zaplatit blokovou pokutu
Tato forma řízení však u domácího násilí nepřichází zpravidla v úvahu, protože se jedná takřka vždy o tzv. návrhový přestupek, který není možné blokově řešit.
• oznamování odhalených přestupků (§ 58 odst. 1 PZ)
Pokud není orgán policie příslušný k projednání přestupku, oznámí jej příslušnému správnímu orgánu a uvede možné důkazní prostředky prokazující vinu pachatele přestupku.
• provádění potřebných šetření (§ 58 odst. 2 PZ)
V případě některých přestupků, které jsou z hlediska domácího násilí zásadní (jedná se o přestupky proti veřejnému pořádku, dále proti občanskému soužití, dojde-li k ublížení na zdraví a přestupky proti majetku) činí Policie ČR ještě před oznámením správnímu orgánu potřebná šetření ke zjištění pachatele a zajištění důkazů nezbytných pro pozdější dokazování před správním orgánem.
V souvislosti s uvedenými přestupky je však velice významné ustanovení § 68, které podmiňuje projednání uvedených přestupků mezi blízkými osobami (což je u domácího násilí prakticky podmínkou) tím, že musí postižená osoba podat návrh na projednání přestupku. Oběť domácího násilí zpravidla nebude mít dostatek vůle k podání tohoto návrhu (mimo jiné z obavy z možné reakce pachatele).
3) jestliže domácí násilí dosahuje intenzity trestného činu
Jak bylo uvedeno výše, mohou kromě trestného činu dle § 215a tr. zákona (Týrání osoby žijící ve společně obývaném bytě nebo domě) být případy domácího násilí postihovány také jako jiné trestné činy. Tyto skutkové podstaty tr. činů se mohou uplatnit ve vztahu k danému případu buď souběžně, tzn. že pachatel naplní svým jednáním více skutkových podstat trestného činu (např. na ulici bije svou manželku, čímž vedle trestného činu dle § 215a spáchá též trestný čin výtržnictví dle § 202 tr. zákona), anebo jednání obsažené v 1 tr. činu již obsahuje jednání 2. tr. činu, kdy je pachatel postižen jen za jednání závažnější, popř. dle speciálního ustanovení (např. týrání dle § 215a již zahrnuje případné ublížení na zdraví dle § 221).
Postup Policie ČR při podezření na DN – trestný čin
Postup policie v počátečním stádiu její činnosti se různí dle způsobu, jak se o případu dozvěděla. Můžeme stanovit 4 základní způsoby:
a) Policie ČR je přivolána na místo násilí
b) oběť přijde sama na policejní služebnu případ nahlásit
c) domácí násilí je odhaleno vlastními poznatky
d) domácí násilí je oznámeno jinou osobou/orgánem
ad a) Policie ČR je přivolána na místo násilí
Tento případ je nejtypičtější. Policie je přivolána pomocí linky 158, a to buď samotnou obětí nebo jejími rodinnými příslušníky, zřídka i sousedy. Nejčastěji se jedná o konflikt v bytě.
Pokud z telefonátu nelze rozeznat, že jde o případ domácího násilí, na místo vyráží nejméně 2 členná hlídka policistů zařazených v pořádkové službě.
Po rozeznání znaků domácího násilí může být na místo přivolán specialista zařazený ve Skupině domácí násilí (dále jen SDN), což je specializovaná skupina tvořící součást Služby kriminální policie a vyšetřování Městského ředitelství PČR Brno (viz. níže). Pokud je již z telefonátu zřejmé, že se jedná o případ domácího násilí, tento specialista může být přivolán na místo přímo.
Pokud poté co hlídka dorazí na místo, násilí stále trvá, je prvotním úkolem policistů tento útok zastavit.
Následně jsou zjišťovány všechny potřebné informace vztahující se k danému případu. K zajištění stop může být přivolán kriminalistický technik.
Při splnění zákonných podmínek (viz. výše) může být agresor max. na 24 hodin zajištěn, případně na 48 hodin zadržen a následně umístěn do vazby.
K těmto možnostem je však třeba dodat, že veškerá omezení osobní svobody jsou hodnocena velmi přísně a příslušnými zákony i Ústavou a Listinou základních práv a svobod je kladen důraz na minimalizaci zásahu do práv a svobod občana. Stupeň podezření musí být proto velmi vysoký a závěry musí být podloženy relevantními skutečnostmi.
Další fáze řešení případu po trestněprávní stránce jsou totožné pro všechny způsoby prvotního kontaktu policie, a to prověřování trestného činu, resp. následné stíhání. Poté je věc předána státnímu zástupci, který podá obžalobu, následuje soud.
Ve všech stádiích trestního řízení má oběť postavení poškozeného a nejedná se o samostatnou stranu řízení.
ad b) oběť přijde sama na policejní služebnu případ nahlásit
Pokud oběť přijde sama ohlásit svůj případ na obvodní oddělení v rámci Městského ředitelství Policie ČR, měla by policisty po zjištění, že se jedná o podezření z páchání domácího násilí, odkázána a převezena ke SDN. Oznámení oběti nemá vždy charakter trestního oznámení - nezřídka se stává, že oběť pouze jde zjistit relevantní informace, jak dále ve své situaci postupovat. V takových případech je možné dle konkrétní situace takovéto informace poskytnout, případně zprostředkovat kontakt na jinou instituci, která by mohla v daném případě pomoci lépe.
Pakliže se jedná o trestní oznámení, provádí po jeho podání Policie ČR (resp. SDN) potřebná šetření k prověření a objasnění skutečností, které mohou být významné z hlediska dalšího trestního řízení. I v tomto případě však mohou být další pomáhající instituce velice prospěšné, protože kriminalizace partnera nemusí situaci vždy vyřešit optimálním způsobem.
c) domácí násilí je odhaleno vlastními poznatky
V současné době řízení zahájených na základě vlastních poznatků s ohledem na přetrvávající značnou latenci domácího násilí není mnoho, avšak lze očekávat, že se tento poměr bude v budoucnosti zvyšovat díky shromažďování evidence případů s pouhými náznaky domácího násilí policisty zařazenými na SDN. Díky tomuto shromažďování budou mít tyto případy v pozdější době větší šanci na vytvoření celkového obrazu o rozsahu páchaného násilí a tím i bude zlepšena možnost pro úspěšné postihnutí pachatele, neboť bude násilný vztah monitorován dlouhodobě, čímž se částečně odstraní důkazní nouze, ke které často v případech domácího násilí dochází.
d) domácí násilí je oznámeno jinou osobou/orgánem
Jinými osobami jsou zejména příbuzní oběti kteří přicházejí podat trestní oznámení. Dalšími zdroji mohou být pak hlavně lékaři, kteří se opakovaně setkávají s důsledky fyzického týrání oběti, dále pracovníci orgánu sociálně-právní ochrany dítěte. Prvotní informace ze strany těchto zdrojů jsou však v současnosti spíše vzácností.
Závěrem
Policie ČR je zejména represivní složka státu, tzn. že začíná působit tam, kde ostatní způsoby pomoci/nápravy chování již nestačí, a to ať už se jedná o činnost státních i nestátních subjektů. Na základě tohoto pojetí je činnost Policie ČR zaměřena v současnosti na postihnutí pachatele za jeho protiprávní jednání a pomoc obětem až druhotně a omezeně - zejména právě kriminalizací pachatele, což nemusí být řešení vyhovující pro každý případ. Policie za současného právního stavu příliš neumí předcházet takovým případům, jakými je domácí násilí v jeho méně rozvinutých formách.
Pomoc oběti má formy zastavení násilí v určitém okamžiku, v určitých případech krátkodobého oddělení pachatele (zajištění, zadržení, vazba), odvoz oběti k lékařskému ošetření, rady osobní ochrany, doporučení jiné pomoci (občanské, psychologické poradny).
